诗篇 95

1Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho. 2Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu. 3Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy, 4V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou. 5Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly. 6Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším. 7Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho, 8Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti, 9Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé. 10Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých. 11Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.