诗篇 121

1Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc. 2Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi. 3Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj. 4Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele. 5Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici. 6Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci. 7Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé. 8Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.