诗篇 129

1Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli, 2Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli. 3Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své. 4Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných. 5Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona. 6Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá. 7Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy. 8Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.