Mezmurlar 138

1Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati. 2Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své. 3Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou. 4Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých. 5A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova, 6A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná. 7Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá. 8Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.