भजन संहिता 21

1Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně. 3Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah. 4Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata. 5Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků. 6Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej. 7Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého. 8A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se. 9Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí. 10Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je. 11Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských, 12Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli. 13Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. 14Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.