Verš dne
Denní reflexe generovaná umělou inteligencíBudu velebit Pána všechdy; jeho chvála bude nepřetržitě na mých rtech.
**Oběť nepřestávajícího chvály** V slově *vždy* spočívá hluboká vzdor — neboť žalmista neříká, že bude chválit Boha, když jsou oblohy jasné a sklizeň hojná, ale *v každé době*, i když duše putuje údolím, která si nevybrala. Chvála tedy není pouhým citem, který se zvedne, když jsou okolnosti příznivé; je to *disciplína*, svatý čin vůle, který upevňuje srdce na neměnné pravdě, když se všechno kolem nás mění jako písek. Udržovat chválu neustále na našich rtech znamená prohlašovat, že Boží dobrota není závislá na našem pohodlí, že Jeho hoden- nost převyšuje naše chápání. Tento druh chvály transformuje toho, kdo jej přináší — neboť nemůžeš neustále mluvit o Božích krásách, aniž bys byl postupně, tiše přetvořen v někoho, kdo vidí tu krásu všude. Nechť se tvá ústa stanou živým oltářem, kde oheň nikdy nezhasne.